František Albert Libra (1891 - 1956)
architekt tisíců bytů a domů
Našlo by se jen málo architektů, kteří vytvořili více příležitostí k žití než František Albert Libra. Zaměření, rozsah i radius jeho staveb byl skutečně obdivuhodný. Nejvíce staveb se sice dochovalo v Praze, ale spoustu toho zanechal Libra i v rozličných regionech tehdejšího Československa, a to včetně jeho nejrozsáhlejší stavby – sanatoria ve Vyšných Hágoch na Slovensku.
Domov pro tisíce Pražanů
Co se týče výstavby pro žití Pražanů, trefil se Libra do období masivního budování ve 20. letech, kdy se do Prahy coby nové metropole disponující najednou nutností zajistit chod států přistěhovalo velké množství úředníků, dělníků i lidí, kteří chtěli v Praze žít lepší život. I proto vznikaly rozličné projekty pro uspokojení bytových potřeb od těch nejchudších po ty honosnější. Libra se zapojil do všech vrstev budování a hned jeho první velký projekt pro stavební družstvo Svépomoc na pomezí Vinohrad a Vršovic znamenal vybudování více než 50 domů, z nichž některé byly dvojvily, některé skýtaly 4 byty a některé stály samostatně. Právě v této kolonii si Libra postavil dům i pro sebe včetně architektonického ateliéru. Později se však Libra zdokonalil především v tvorbě nízkonákladových a jednoduchých činžovních domů, ve kterých v duchu funkcionalismu šetřil místem a vše podřizoval nejefektivnější funkci. Jeho domy se zachovaly ve Vršovicích, Strašnicích, Krči, Nuslích i Holešovicích. Poslední tři jmenované projekty spadaly do řešení malometrážních bytů pro chudé, což bylo ve 30. letech velké téma a hlavní město dokonce vyhlásilo projekt 2 000 bytů pro chudé, do kterého se na různých místech metropole zapojili různí věhlasní architekti.
Průmyslové a další stavby
Libru jako pravého funkcionalistu zajímala efektivita, a proto se na rozdíl od mnohých architektů sám ucházel o zakázky pro průmyslové podniky a provozy s cílem navrhnout nejen samotnou stavbu, ale pojmout projekt jako funkční celek, který by zajistil zadavateli větší efektivitu jeho provozu. Tímto způsobem tak vytvořil několik pozoruhodných staveb a komplexů, v Praze můžeme jmenovat tovární stavby v Hlubočepech (Hydroxygen) a Vysočanech (Aga), na Smíchově se nachází unikátní budova bývalé Ústřední pojišťovny s moderním systémem kartoték, který dodnes využívá Správa sociálního zabezpečení, a v centru Prahy se nachází bývalá Edisonova transformační stanice, dnes citlivě proměněná v kino Edison.
Jakkoliv František Albert Libra není jméno známé širší veřejnosti, rozsah jeho díla je výjimečný. I proto bychom takové osobnosti, které formovaly podobu dnešní Prahy, rádi v rámci Prahou jinak představovali. Detailněji se s dílem Františka Alberta Libry můžete seznámit hned při dvou příležitostech – v sobotu 19. 9. 2026 v 17:45 bude startovat v rámci akce Zažít město jinak BULMEX (Bulharská/Mexická) bezplatná komentovaná procházka po stavbách F. A. Libry ve Vršovicích a na Vinohradech a v neděli 18. 10. 2026 v 16:30 má premiéru komentovaná procházka Jak bydleli architekti 2, ve které budeme představovat vily, které pro sebe nechali postavit známí i méně známí architekti. Jedním z nich bude právě i František Albert Libra. Detaily naleznete v sekci Aktuální termíny.
